Obsah

1. Historie

2 Četnictvo

3. Podzemí

4. Hrad



Historie

Zde bude historie obce.



Četnictvo

Četnická stanice OSVRAČÍN

1. ledna 1937 odešel do pense vrchní četnický strážmistr Václav Čáslavský, který se odstěhoval do Plzně. Na jeho místo nastoupil nový vrchní četnický strážmistr Václav Janda, který doposud působil na četnické stanici v německé obci Semněvicích u Horšovského Týna. Až do srpna bydlel ve vile pana Abrahama. Po odstěhování vrchního četnického strážmistra Václava Čáslavského, ze služebního bytu na četnické stanici, byla budova četnické stanice opravena, střecha nově překryta, do kuchyně byla dána nová kamna, pořízena nová vrata na dvorek a jiné menší opravy. Poté se přestěhoval do opravené budovy vrchní četnický strážmistr Václav Janda. Uvolil se dobrovolně platit obci vyšší nájem a platí nyní ročně (cena neuvedena) Kč. V měsíci září nastoupil nový četnický strážmistr Karel Heidenrich a bydlí u rolníka Jakuba Ledviny.

Toho času slouží na četnické stanici tři četníci. Vrchní četnický strážmistr Václav Janda, četnický strážmistr Jan Maňhala a četnický strážmistr Karel Heidenrich.

Čáni Radek
Zdroj : SOkA Domažlice

 



Podzemí

V roce 1936, při výkopu na vodovodní potrubí na stavbě domu č. p. 38, paní Julie Abrahamové v Osvračíně byly vykopány v hloubce 2,5 metru pod dvorem zachovalé podzemní chodby. Stěny chodeb jsou vykopány velmi pečlivě, stěny chodeb jsou svislé a strop je do oblouku. Podzemní chodby se nachází přibližně 2,5 pod zemským povrchem. Šířka chodeb je 1,2 metru a výška minimálně 1,2 metru, ale vypadá to, že chodby byly vyšší. Naproti staré studni jsou rozšířeny chodby tak, že zde vznikla místnost o rozměrech 2 x 2 metry. Z této místnosti vede část chodby ke studni, hlavní chodba vede na severovýchod a v délce 7 metrů je zasypána. Rameno hlavní chodby na protější straně, která vede na jihovýchod je zasypána jen z části, jinak vede dále, ale pro malou výšku nelze dál pokračovat, proto nelze zjistit kam vede. Snad vede do místního velkostatku An. Zieglera , kde prý stávala tvrz pánů z Osvračína. Asi 1 metr od rozšíření chodeb proti studni severovýchodním směrem vede chodba odbočující z hlavní chodby na severozápad, ale již po 2 metrech je chodba zasypána. Asi 1 metr za hlavní chodbou podle náznaků musela být pravděpodobně větrací šachta. Naproti této boční chodbě se nalézá výklenek o velikosti 50 x 50 cm a hloubce 30 cm. Podzemní chodby jsou vykopány v pevném písčitém podloží. I když nebyly klenuty ani jinak zajištěny, jsou velmi zachovalé. Podle určitých příznaků, že chodby mohou být i pod domem č. p. 23 rolníka Václava Vavříka (Fricovic dům), bylo na dvou místech vrtáno a kopáno, ale zatím bezvýsledně. Podle zdělení místních občanů, vedly chodby i pod domem č. p. 21 rolníka Václava Sklenáře (U Šenkýřů), když při stavbách a kopání základů se narazilo na mnoho propadlých míst, bývalých podzemních chodeb. Pravděpodobně budou asi chodby tímto směrem zasypány. Dvůr č. p. 38, kde byly chodby nalezeny, se jmenuje Rychtářův dvůr. Zde bydlel v době selských robot rychtář, jmenovaný pány. Sem se scházeli podzemními chodbami k tajným schůzím a tím lze asi vysvětlit jejich původ. Kromě toho je známo, že tímto směrem  je správcovo obydlí, kde byla šatlava (vězení) a že chodby mohly být zbudovány i pro tento účel. S největší pravděpodobností se jednalo o únikové chodby nebo zde mohly být skladovány potraviny. Situační plánek nalezených podzemních chodeb a jejich popis dodal kronikáři zednický mistr Josef Lehánka z Osvračína.

Radek Čáni

 



Hrad

Osvračín. Zřícenina hradu u obce Osvračín. Prvním držitelem hradu byl roku 1289 Zdislav z Osvračína. Jeho potomci zde sídlili do pokročilé druhé poloviny 14. století. V letech 1379 – 1382 náležel bratřím ze Švamberka a poté se zde rychle střídali drobní šlechtičtí majitele. Po roce 1474 Osvračín koupil Půta Švihovský z Rýzmberka. V rámci jeho rozsáhlého dominia zpustlý hrad ztratil smysl a nebyl již obnoven.

Dispozice hradu na výrazné ostrožně byla dvojdílná. Za šíjovým příkopem leželo úzké předhradí, na jehož obě zadní nároží navazoval val před okružním příkopem jádra. Ze zástavby předhradí je dnes patrný pouze reliefní relikt podsklepené stavby na severu. Nevelké jádro má zhruba trojúhelníkový obrys a jeho nepravidelně vejčité horní plato je dnes zcela rovné beze stop zástavby. Na počátku 19. století se zde kromě věže popisovaly ještě vysoké zdi malého stavení  s otvory a sklep. Podle archeologických nálezů jádro hradu zaujímal mohutný čtyřhranný dvouprostorový věžovitý palác se střílnovitým okénkem v čelní zdi v úrovni přízemí a že hrad je zavřený, to znamená, že v dnešním pahorku jsou dochovány hradní zdi do výše prvního patra. Vlastní jádro zřejmě obíhal parkán, nejlépe patrný na severovýchodní straně. Z jeho hradby se dochovalo jihovýchodní nároží s nevelkým opěrákem, další byl zjištěn při archeologickém výzkumu. Hrad zanikl po mohutném požáru a poté byl záměrně zbořen. Osvračín byl byl malým šlechtickým hradem, který se podobou své centrální stavby blížil výstavným tvrzím. Podle dalších archeologických nálezů byl hrad obydlen pouze krátkou dobu před svým zánikem na počátku 15. století. Fakt, že se jedná o nepoškozený zavřený hrad, činí z hlediska možného přínosu informací z Osvračína jednu z nejkvalitnějších západočeských hradních lokalit.

Zdroj  :  Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Tomáš Durdík