Zákon o ochraně státních hranic

Národní shromáždění republiky Československé se usneslo na tomto zákoně :

§ 1.

K zajištění pokojné výstavby socialismu v naší vlasti je třeba účinně chránit státní hranice před pronikáním všech nepřátel tábora pokroku a míru. Ochrana státních hranic je proto povinností každého občana.

 § 2.

Provádění ochrany státních hranic náleží do působnosti ministerstva národní bezpečnosti, která tento úkol plní svými orgány, zejména Pohraniční stráží.

  § 3.

(1) Službu v Pohraniční stráži vykonávají pro její význam, odpovědnost a namáhavost vybraní příslušníci pracujicího lidu.

(2) Příslušníci Pohraniční stráže mají stejná práva a stejné povinnosti jako příslušníci vojska. Při výkonu své pravomoci mají též právní postavení příslušníků Sboru národní bezpečnosti.

§ 4.

Organizaci Pohraniční stráže stanoví a předpisy o jejím doplňování, o propuštění příslušníků Pohraniční stráže a služební předpisy vydá ministr národní bezpečnosti.

  § 5.

O součinnosti Pohraniční stráže s brannou mocí rozhoduje ministr národní bezpečnosti v dohodě s ministrem národní obrany.

 § 6.

Služba v Pohraniční stráži se počítá jako služba ve vojsku. Hodnosti dosažené v Pohraniční stráži jsou vojenskými hodnostmi. Pro příslušníky Pohraniční stráže platí předpisy o platových poměrech příslušníků ozbrojených sborů.

  § 7.

Příslušníci Pohraniční stráže podléhají vojenské soudní pravomoci a ustanovením o trestných činech vojenských.

  § 8.

Ministr národní bezpečnosti stanoví nařízením, kdy příslušník Pohraniční stráže při výkonu své pravomoci užije zbraně.

  § 9.

Ministr národní bezpečnosti v dohodě s ministrem financí upraví součinnost Pohraniční stráže s finančními orgány při zjišťování trestných činů a přestupků finanční povahy.

  § 10.

(1) Ke splnění úkolů uvedených v tomto zákoně může ministr národní bezpečnosti činit potřebná opatření a vydávat obecně závazné předpisy. Může zejména stanovit :

a) že vstup a pobyt na určité části území státu je zakázán nebo dovolen jen na zvláštní povolení,

b) že na určité části území státu je k provádění prací, které mění tvářnost terénu nebo ke zřízení telekomunikačních nebo energetických vedení vnitrostátních nebo mezinárodních, třeba též předchozího souhlasu ministerstva národní bezpečnosti.

(2) V jednotlivých případech může ministr národní bezpečnosti přenést pravomoc podle odstavce 1 na své podřízené orgány.

  § 11.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provede jej ministr národní bezpečnosti v dohodě se zúčastněnými členy.

Praha, 11. červen 1951

Zdroj  :  Klub českého pohraničí. KRONIKA ochrany československých státních hranic v letech 1945 – 1990 v datech a heslech.