Újezd

Rok 1943 byl pro obec Újezd nejtěžší z války.

Obec Újezd byla po celou válku jednou z nejmizernějších v celém okrese svými dodávkami pro německé řízené hospodářství.

 

Přímá kontrola

12. ledna 1943 před 08.00 vpadl do Újezda německý obilní inspektor Friendl z Domažlic s pomocníky. Usadil se v prázdné druhé třídě obecní školy a pomocní kontroloři se rozběhli za prací po obci. Hledali skryté obilí! V 1100  nařídil třídnímu učiteli, že musí prohledat celou školní budovu, že je zde ukryté obilí jeho tchána Jana Vaňka. Prohlásil, že dostal přímé udání v tomto směru. Školní budovu se dvěmi četníky prohledal od sklepa až po půdu. Nenašlo se ani zrno. Obilí ve škole bylo, ale při kontrole už nebylo. Obilí bylo včas odklizeno. Starosta obce asi dva dni před kontrolou upozornil důvěrně správce školy, že se mluví o škole a je-li v ní obilí, aby zmizelo. Bylo hledáno všude v obci. Ten den osudově odnesl nešikovností rolník Jan Votruba. Chtěli po něm pšenici , protože měl v knížce zanesený správný výmlat a dodávka byla u něho velmi slabá. Prohlásil, že 2 metráky pšenice slíbil úředníku na okresním úřadě, že ve mlýně Hlaváč Domažlice vyměnil 4 metráky pšenice za žito, pomocnici Selnarové, že dal 1 metrák pšenice a 1 metrák žita. Hned byli všichni předvoláni. Mlynář řekl, že ji dal do mletí se žitem. Úředník Michálek, že ji vrátil protože jí neměl kde semlít.

17. srpna 1943 byl předvolán k soudu do Prahy na Pankrác. Jan Votruby byl uznán vinným ze zatajení 200 kg obilí. Odsouzen byl k 18 měsícům káznice. Vězněn byl na Pankráci, Štýrském Hradci a Untermansfeldu. Vězněný zaplatil celkem 7500,- K. Vrátil se z velkou kýlou. Spisem ze dne 28. října 1943 Bodenamt v Praze byl zabaven majetek Jana Votruby.

 

Další nečekaná kontrola

Dne 25. ledna 1943 přijel do obce okresní hejtman Stauber s kontrolory do statku Josefa Vavříka na udání, že má zatajené obilí. Na dotaz kde je zatajené obilí odpověděl Josef Vavřík nemám žádné. Na to šel přímo hejtman do skrýše kde se našlo 480 kilo žita. 28. ledna 1943 byl Josef Vavřík odveden četníkem do Klatov. 22. března 1943 byl souzen v Praze na Pankráci a odsouzen k 15 měsícům káznice, kterou prodělal v Bernau. Vrátil se s nemocným srdcem a nemocnými plícemi. Jeho majetek byl spisem Bodenamtu v Čechách zabaven 21. dubna 1943. Spisem ze dne 19. května 1943 byla zabavena i polovina hospodářství, která patřila jeho ženě. Za soud zaplatil 5000,- K a za věznění 9000,- K. Zabavené obilí mu nebylo zaplacené, propadlo státu. Sklizeň obilí v dalších letech mu byla proplácena pod cenou. Statek mu byl vrácen až po osvobození v květnu 1945.

 

Tajný dar

Po zatčení plukovníka Suchardy v Domažlicích, který uhájil při záboru Chodska pomník Jana Sladkého Koziny na Hrádku, Újezdští mezi sebou sebrali 100 vajec a tajně je předali jeho rodině.

 

Kozinův čakan

Na Valše v Havlovicích v penzionu byla ubytována německá mládež Hitlerjugend. Při své jedné vycházce byli u Kozinova památníku na Hrádku. Někteří chlapci vyšplhali na pomník a násilím ukroutili těžký měděný čakan z jeho kamenné pravice. Podařilo se jim ukroutit jen dolní část čakanu. Sekera zůstala v ruce, jakoby i žula Kozinovská pevně dál svírala tuto starochodskou zbraň. Na čin se díval bez poznámky a napomenutí jejich učitel. Ukroucený a zprohýbaný těžký spodek čakanu přinesl hostinský Josef Baur z Hrádku na obecní úřad, kde byl ukryt až do konce války. V roce 1947 při opravě pomníku byla tato část připevněna zpět k sekeře.

 

Nasazení na práci do říše

Pracovbní úřad nasadil na práci do Německa Jana Freie, syn kováře v Újezdě. Pracoval v Kruppově zbrojovce v Essenu. Při těžkém bombardování  Essenu utekl z práce, bez dokladů a odhlášení, tak jak byl. Ukrýval se doma, nemohl být přihlášen, tak že neměl nárok na potravinové lístky. Starosta obce případ úředně tajil. Jan Frei si jednou vyšel na Václavkovu horu u Dobré vody, kde narazil na německého purkmistra z Klenčí pod Čerchovem příjmením Mack. Ten jej obvinil z kladení ok na zvěř. Bylo známo,že na Hoře kladli oka na zvěř němečtí vojáci při cvičeních. Mackovi oznámil, že se jmenuje Jan Frei. Následně přijeli do Újezda tři němečtí četníci a vyšetřovali starostu kde je Jan Frei, který pracoval v Říši. Starosta se k ničemu nepřiznal. Jmenoval všechny Freie z obce, ale ne Jana Freie, možná že prý jde o záměnu obcí. Nakonec při výslechu přiznal, že Jan Frei je v obci, který tou dobou pracoval na poli. Četníci si pro něj přišli a řekli mu, že se má obléci a jít s nimi. Načež jim odpověděl, že při bombardování Essenu vše shořelo. Byl zatčen v roztrhaných šatech a s dřevákách na nohou. Řada lidí v obci byla vyšetřována, jestli Jan Frei nevyprávěl o bombardování v Essenu, všichni to zapřeli. Byl odvezen do Klatov a následně převezen do donucovacího tábora v Mirošově u Rokycan. Do práce už nešel. Opět se ukryl. V roce 1944 byl nucen do kopání zákopů v jižních Čechách. Při cestě po železnici na dané místo opět uprchl a skrýval se až do konce války.

Další nasazení :

  • Kobes Jan – uprchl z práce a doma se léčil s nemocnými plícemi, což byla jen záminka.
  • Bauer Josef z Hrádku – skoro vůbec nepracoval, byl mu operován žaludek a simuloval různé nemoci. Stále byl viděn doma na černo.
  • Bauerová Cecílie z Hrádku – sestra Josefa Bauera. Sabotovala práci. Četníci ji neustále hledali na Hrádku. Nakonec byla dopadena a uvězněna.
  • Růžek Josef – cestář. Byl nasazen v Auschwitzu (Osvětim). Přijel domů na dovolenou a do práce už nenastoupil. V Újezdě byl zatčen a poslán na 4 týdny do donucovacího tábora v Mirošově u Rokycan. Poté byl policejně poslán zpět na pracoviště.
  • Martin Hart, bratři Pajdar Jan a Pajdar Josef, Šink Jan, Masopust Václav, Dolejš Heřman, Hamerle Jaroslav a Sladký Josef. Všichni byli často spatřováni doma na černo a když byli pracovně nasazeni pracovali bez výkonu.

 

Aféra mlynáře Svačiny a Újezd

Do mlýna mlynáře Svačiny v Havlovicích přijela v červnu na udání přísná kontrola, kam byl úředně přidělen Újezd k mletí obilí. Jednalo se o mletí na černo. Nikdo nemohl být živ jen  z toho, co úřady samozásobitelům stanovily. Obec musela vozit do mlýna ke mletí obilí z celé obce ve stanovený den a vozy jely vždy s obecním dozorcem. Na černo se vždy vezlo tolik obilí, aby nebyl hlad. Mlynář si vedl záznam o mletí na černo. Kontrola mu na to přišla. V den kontroly se jelo z Újezda do mlýna. Vezlo se tam 10 pytlů obilí ke mletí na černo. Když přišla zpráva o kontrole u mlynáře Svačiny, starosta obce ihned vypravil do mlýna vůz, aby těch 10 pytlů obilí přivezli zpět. Štěstí jim přálo, kontrola byla tak zaměstnána výslechem mlynáře, že byly rychle a potichu naloženy všechny pytle s obilím a přivezeny zpět do Újezda. V seznamu na ,,černo“ byl uvedený skoro celý Újezd a mnoho mlečů z Pasečnice. Nejvíce byl postižen Újezd. Na řadu přišly výslechy. Byly sepsány protokoly o stavu obilí na úředních mlecích poukazech a stavu záznamů u mlynáře. Obci byl vytknut špatný dozor při přepravě obilí do mlýna a z mlýna. Dozor měl na starosti František Kohel. Díky starostovo odpovědi, že jako dozor jezdili různí lidé, kteří na sebe vzali dozor. Nikoho nejmenoval. Díky tomu František Kohel jako trvalý dozorce unikl trestu. Třikrát přijela do obce klatovská policie k výslechu ,,mlečů na černo“. Na podzim byli někteří z nich povoláni na gestapo do Klatov a tak se dával německý materiál dohromady k soudnímu řízení. které se všemi obviněnými konalo v listopadu a prosinci v Praze na Pankráci. Někteří tam byli i dvakrát. Tento sou vzrušil celý kraj, ale především Újezd. Ráno odjížděli souzení do Prahy a celý den se netrpělivě čekalo na jejich návrat. Někteří se vůbec nevrátili, museli okamžitě nastoupit výkon trestu do Káznice.

Rozsudky :

Mlynář Svačina Vojtěch byl odsouzen k trestu smrti.

 

Odsouzeni do káznice :

  1. Vaněk Jan – Vina 667 kg obilí, přiznal 200kg. Odsouzen k 3,5 roku káznice. Vězněn : na Pankráci, Bernau a Bayreuthu. Vrátil se 17. května 1945. Za vězení měl zaplatit 6000,- K. Za soud a ostatní výlohy 12000,-K. Věk 58 let.
  2. Vebr Šimon – Vina 60 kg obilí. Odsouzen ke 14 měsícům káznice. Vězněn : na Pankráci, Bernau v Horních Rakousích a v Bayreuthu. Věk 36 let.
  3. Vebr Josef – Vina 150 kg obilí. Nepřiznal se k ničemu. Byl usvědčen mlynářem. Byl odsouzen k 15 měsícům (slevili 6 měsíců) káznice. Vězněn : na Pankráci, Linec, Vídeň, Štýrský Hradec a Marybor nad Drávou. Za vězení měl zaplatit 5000,-K. Věk 52 let.

 

Odsouzeni do věznice :

  1. Váchal Jan – Vina 200 kg obilí. Odsouzen k 10 měsícům vězení. Vězněn : 13. ledna 1944 nastoupil trest Praha, Štýrský Hradec, Meppern v Holandsku, Cele u Hannoveru,Hameln a Hannover. Zemřel v Německu dne 04. ledna 1945 druhý den po propuštění z vězení na vyhladovění. Věk 34 let.
  2. Kohel Tomáš  – Vina 100 kg obilí. Obilí dostal jeho syn za práci u sedláka. Odsouzen ke 4 měsícům vězení. Vězněn byl ve Štýrském Hradci. Věk 59 let.
  3. Sladký Tomáš – Vina 230 kg obilí. Správně mělo být jen 100 kg obilí. Počítali ječmen i oves, na které bylo šrotovací povolení. Odsouzen k 10 měsícům vězení. Vězněn : Praha – Pankrác, Linec, Víděň a Štýrský Hradec. Věk 28 let.
  4. Kazda Antonín – Vina 195 kg obilí. Odsouzen ke 4 měsícům vězení. Vězněn : Praha – Pankrác, Štýrský Hradec. Věk 42 let.
  5. Kobes Jan – Vina 127 kg obilí. Odsouzen ke 3 měsícům vězení. Vězněn : Klatovy. Věk 49 let.
  6. Koukol Václav – Vina 64 kg obilí, odsouzen byl za 140 kg obilí. Odsouzen byl k 10 měsícům vězení, byli mu odpuštěny 4 měsíce. Vězněn : Praha – Pankrác, České Budějovice, Vídeň a Štýrský Hradec. Věk 45 let.
  7. Vaněk Matěj – Vina 200 kg obilí. Odsouzen k 5 měsícům vězení. Vězněn : Klatovy, Praha – Pankrác a Štýrský Hradec. Věk 65 let.
  8. Paidar Martin – Vina 90 kg obilí. Odsouzen ke 4 měsícům vězení. Vězněn : Klatovy, Praha – Pankrác a Štýrský Hradec. Měl zaplatit za věznění 2300,- K. Věk 38 let.
  9. Sladký Tomáš – Vina 102 kg obilí. Odsouzen k 5 měsícům vězení. Vězněn : Praha – Pankrác, Linec, Vídeň a Štýrský Hradec. Měl zaplatit za věznění 3000,- K. Věk 62 let.
  10. Sladký Jan – Vina 132 kg obilí. Odsouzen k 7 měsícům vězení. Vězněn : Klatovy, Praha – Pankrác, Vídeň a Štýrský Hradec. Měl zaplatit za věznění 4000,- K. Věk 37 let.
  11. Faina Matěj – Vina 100 kg obilí. Odsouzen ke 4 měsícům vězení, 1 měsíc mu byl odpuštěn. Vězněn : Klatovy. Měl zaplatit za věznění 2000.- K. Věk 64 let.
  12. Masopust Miloslav – Vina 250 kg obilí. Odsouzen k 10 měsícům vězení. Vězněn : Praha – Pankrác, Klatovy, Linec, Vídeň, Štýrský Hradec a Bayreuth. Měl zaplatit za věznění 3000,- K. Téhož roku byl odsouzen a nastoupil trest vězené na 3 měsíce za zabití vepře ,,na černo“ a zaplatit pokutu 10000,- K. Věk 46 let.
Čáni Radek
Zdroj : SOkA Domažlice, www.portafontium.eu