V roce 2011 při rekonstrukci sklepa domu v Kostelní ulici v Domažlicích bylo nalezeno větší množství mincí. Většinu nálezu tvořily drobné mince ze stříbra nízké kvality, pokryté silnou oxidační vrstvou a v mnoha případech spojené po několika kusech silnou krustou měděnky. Neodbornou manipulací by byly mince v tomto nálezovém stavu z podstatné části zničeny rozlámáním nebo by se po odstranění krusty mědi zbytek kovu rozpadl. Díky citlivému postupu, při použití moderních konzervačních technologií, se podařilo většinu nálezového celku zachránit a to jak samotné mince, tak i zbytek textilie, ve které byly mince pravděpodobně mince v době uložení zabaleny. Konzervace nálezu a její jednotlivé fáze byly pečlivě zdokumentovány.

                               060118-06.-nalez-domazlice-2011.-pred-konzervaci-2011..png

Mince z domažlického nálezu z roku 2011. Před konzervací.

 

Celý soubor obsahuje okolo dvou stovek mincí, některé z nich jsou však dochovány jen v podobě neidentifikovatelných zlomků. Proto nelzé uvést přesný počet mincí, které nález obsahoval. Nález obsahoval pouze stříbrné mince. Z hlediska počtu tvoří rozhodujicí většinu drobné mince: feniky, peníze a haléře (86%) a zbytek stříbrné groše (16%). Z hlediska soudobé kupní síly je však poměr opačný. Při přepočtu směnného kursu zahraničních platidel na domácí měnu měly všechny mince v nálezu obsažené dohromady platební sílu okolo 40 grošů. Z toho však představovaly grošové mince ( nepočítáme-li níže zmíněná falsa) okolo 80% hodnoty, tedy rozhodujicí položku, zatímco ona poměrně početná hromádka drobných mincí představovala kupní sílu jen okolo 8 grošů (20% hodnoty).

060118-03.-nalez-domazlice-2011.-soubor-nekolika-minci-spojeny-oxidacni-krustou-s--kouskem-tkaniny.-pred-konzervaci-2011..png

Soubor několika mincí spojený oxidační krustou. S pozůstatkem tkaniny. Před konzervací.

Grošové ražby jsou zastoupeny především domácími mincemi, a to stříbrnými pražskými groši krále Václava IV., raženými v Kutné Hoře ještě před husitskými válkami (30 kusů), dvěma exempláři jsou zastoupeny saské (míšeňské) groše z druhé čtvrtiny 15. století. Tyto starší kvalitní grošové ražby v Čechách běžně obíhaly i po polovině 15. století a jsou obvyklou součástí nálezového materiálu z mladší doby, neboť jakožto kvalitní a ceněné mince bývaly thesaurovány (uschování, ukládání…).

060118-04.-nalez-domazlice-2011.-zlomena-mince.-dobove-falzum-prazskeho-grose-jana-lucemburskeho.-pred-konzervaci-2011..pngZlomená mince. Dobové falsum.

Pro určení doby ukrytí nálezu je však významnější jeho druhá složka, tedy „drobné“ mince, užívané v běžném platebním styku. Tato část je z odborného hlediska zajímavější. Jednak proto, že obsahuje velmi pestré  spektrum drobných domácích mincí (aktuálně ražené kutnohorské peníze, zhořelecké peníze a starší kladské ražby) a cizích, pocházejicích převážně příhraničních oblastí rakouských, bavorských, švábských a hornofalckých (Augsburg. Würzburg, Bamberk, Norimberk. Mnichov, Ingolstadt aj.). Většina těchto „cizích“ drobných mincích je zastoupena jen v několika exemplářích, z čehož lze usuzovat, že tyto drobné mince byly běžně uplatitelné na místním trhu. Nešlo tedy o hotovost směnárníka, pro kterého nemělo smysl provádět směnu jednotlivých mincí.

060118-3.-nalez-domazlice-2011.-----kopie.jpg

Kalibrační jehla.

Tomuto pravidlo v domažlickém nálezu se vymyká jen relativně početný soubor několika desítek kusů rakouských haléřů (půlfeniků) představujicí tehdy v oběhu nejmenší uplatitelný nominál. Jsou to nedbalé raženy drobné mince, vyráběné na nepravidelných (většinou obdélných) střížcích, u nichž vzhledem k samotné  nízké výstupní kvalitě při jejich výrobě jen stěží určíme konkretního vydavatele. Velké početní zastoupení těchto drobných mincí v domažlickém nálezu je dalším potvrzením nedostatku drobných českých mincí v peněžním oběhu doby krále Ladislava Pohrobka (1440 – 1457) v letech 1453 – 1457, které byly v běžném peněžním styku nahrazovány drobnými mincemi téhož panovníka ze sousedních rakouských zemí (Horní Rakousy a Dolní Rakousy), s nimiž tehdy české království vytvářelo persnální unii. Tomu odpovídá i nekolik kusů tzv. „vídeňských feniků“ z druhé třetiny 15. století. Tyto mince se staly hlavním zdrojem pro dataci domažlického nálezu, je zde zastoupeno několik mincí rakouských feniků, které razil český král Ladislav Pohrobek v mincovně ve Vídni. Tyto mince mají zachován ostrý rélief, z čehož je zřejmé, že v peněžním oběhu nebyly užívány dlouhou dobu. U drobných mincí docházelo k velmi rychle k jejich otěru. Vzhledem, že výrobu těchto mincí zahájil král Ladislav Pohrobek až v roce 1456. Lze tedy datovat ukrytí mincí do roku 1457, kdy král Ladislav Pohrobek zemřel. V nálezu nejsou obsaženy žádné mladší ražby, přitom krátce po smrti Ladislava Pohrobka byla celá oblast přilehlého rakouského a německého pohraničí zachvácena prudkou inflací a znehodnocením měny, při kterém rakouské, bavorské, švábské a další mincovny razily ve velkém množství znehodnocené drobné mince. , které se následně dostávaly ve velkém do českého peněžního oběhu. Žádná z těchto inflačních mincí už v domažlickém nálezu obsažena není, z čehož lze usuzovat, že nález byl ukryt ještě před inflačním zhroucením středoevropského měnového systému.

060118-2.-nalez-domazlice-2011..jpg

Takzvaný „vídeňský fenik“ krále Ladislava Pohrobka.

Tuto hypotézu podporuje ještě další složka nálezu, která je zcela neobvyklá a z historického hlediska velmi cenná. Nález obsahuje dva celé a několik neúplných exemplářů pražských grošů Jana Lucemburského (1296 – 1346), které byly přelomeny krátce před uložením do úkrytu (lom je zcela ostrý, a jsou k dispozici obě poloviny mince, což je ve dvou případech a přesně do sebe zapadají i ostré výstupky na hraně zlomu). Tyto mince jsou kvalitně raženy autentickými razidly, nejsou to v pravém slova smyslu falsa. Jsou však vyrobeny z kovu, obsahující jen velmi málo stříbra, čemuž nasvědčuje i nezvykle silná oxidační vrstva, tento předpoklad potvrdila i nedestruktivní metalurgická zkouška. Z toho se dá usuzovat, že někdo měl tehdy v Čechách k dispozici stará kutnohorská razidla pražských grošů z doby Jana Lucemburského 1310 – 1346. , která použil pro výrobu „falešných“ mincí z nekvalitního kovu, které se  pokusil někdy v padesátých letech 15. století uvádět do peněžního oběhu. Pražské groše Jana Lucemburského v polovině 15. století běžně v Čechách neobíhaly. Měli více stříbra než groše Václava IV. (1361 – 1419). Obsah stříbra se však nedal jednoduše poznat. Zvláště mince dobře a ostře ražené, jak je tomu u domažlických exemplářů, musely být podezřelé. Zřejmě proto tyto „podezřelé“ mince onen domažlický měšťan podrobil jednoduché zkoušce „črtem na kameni“, k čemuž použil stříbrnou kalibrovací zkušební jehlu, která byla součástí nálezu. Falešné groše ve zkoušce neobstály, proto byly rozlomeny. Přece jen však obsahovaly malé množství stříbra, proto je zklamaný majitel nevyhodil, ale ponechal si je v souboru drobných mincí. Skutečnost, že se tento domažlický měšťan vybavil náležitostmi ke zkoušce kvality grošů, nikoliv drobných mincí, podporuje úvahu o tom, že depot byl uložen ještě před inflačním znehodnocení měny v roce 1458. V této době už měli domažličtí obchodníci jinou starost, protože jejich peněžní aktivita byla ohrožena přívalem inflačních „habránků a šinderlinků“, jejichž legální oběh v českých zemích z politických důvodů akceptoval nově zvolený král Jiří z Poděbrad (1420 – 1471).

060118-2.-nalez-domazlice-2011.-----kopie.jpg

Takzvaný „horský peníz“ krále Ladislava Pohrobka.

Domažlický nález z roku 2011 je zcela unikátní, protože dokládá peněžní tržní jevy, které dosud nemáme doloženy z žádné oblasti Čech. Díky tomuto nálezu nejen získáváme nový cenný pramen k ějinám českého peněžního oběhu doby krále Ladislava Pohrobka, ale i k dějinám města Domažlic

Čáni Radek
 
Zdroj : profesor PhDr. Petr Vorel CSc., Peněžní oběh v Čechách ve třetí čtvrtině 15. století ve světle nového nálezu mincí z Domažlic. Sborník příspěvků – Z konference k výročí 750 let královského města Domažlice. Domažlice 2016.