Nový Herštejn, zřícenina hradu se nachází na výrazném vrcholu u Kdyně. Hrad pravděpodobně vznikl v první polovině 14. století. Za jeho stavebníka se předpokládá Bušek II. z Velhartic. Podle názoru J. Jánského se však o Novém Herštejně psal již Protivec z Herštejna v roce 1272. Hrad zůstával podstatnou část doby existence v držení pánů z Velhartic. V stále pohraniční válce s Bavory byl roku 1475 dobyt, vypálen a pobořen.V roce 1496 ho za koupil Půta Švihovský z Rýzmberka, který ho pravděpodobně obnovil. V roce 1508 jeho syn získal i sousední hrad Rýzmberk. V roce 1512 byl hrad přestavován ( vznikla zde stáj pro 200 koní a jiné stavební úpravy…), což nepochybně souviselo s letitou záští Rýzmberků s Horní Falcí. Význam ztratil po roce 1524, kdy byl prodán domažlickým a následně zpustl.

Dispozice je dvojdílná a vykazuje složitější stavební vývoj. V čele podélného jádra stál ohromný čtyřhranný nejméně třípatrový plochostropý donjon o rozměrech16,6 x 15,6 metru. Podle vyobrazení na mapě z roku 1514 ukončený podsebitím s nárožními vížkami a krytý vysokou střechou. Zbytek plochy jádra nevykazuje žádné nadzemní zbytky staveb. Jádro stojí zhruba ve středu rozsáhlého vnějšího ohrazení trojúhelného obrysu s jednou zalomenou stranou. Jeho hradby byly v další stavební fázi navýšeny. Na západě s k hradbě přikládá čtyřhranná věž, další pravděpodobně stála v jižním nároží. K hradbě byly zevnitř přistavěny hospodářské a provozní budovy. Vstup umožňovala čtyřhranná věžovitá brána v severovýchodním nároží. Přístupová cesta k hradu vedla po celou východní frontu hradu, kde ji přepažovala první brána. Zde byl připojen k vnějšímu opevnění zvenčí objekt ke starší polookrouhlé baště, zpevněný polookrouhlou věžicí, zvaný Panenská bašta určená k obraně brány. Ostatní strany hradu obíhá příkop, před ním byl mohutný val. Na přístupu k hradu jsou patrné pozůstatky terenních úprav, které pravděpodobně pocházejí se zemními fortifikacemi z nejmladší fáze stavby hradu. Dochované konstrukce hradu lze klást do první poloviny 14. století. Starší fáze zůstává prozatím neznámá. V pohraničních válkách v 15. století a na počátku 16. století bylo nutno zvýšit obranyschopnost hradu zvýšením a posílením vnějšího opevnění. Stavební materiál pro tyto práce byl získán rozebráním jádra hradu, z něhož zůstala zachována pouze velká věž. Obvodové hradby vykazují stopy záměrného boření.

Zdroj  :  Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Tomáš Durdík.