Hrad a zámek
Historie hradu a zámku
Horšovský Týn – hrad přestavěný na zámek na nevýrazné ostrožně v Horšovském Týnu. Předchůdcem středověkého kamenného hradu byl, jak napovídá název lehce opevněný biskupský dvorec. Biskupský hrad vznikl okolo nebo po polovině 13. století. První nepochybná zmínka pochází o hradu z 80. let 13. století. K úpravám zde došlo za arcibiskupů Arnošta z Pardubic a Jana z Jenštejna. Za husických válek přešel hrad do šlechtických rukou. V roce 1547 vyhořel a poté byl nákladně a kvalitně renesančně přestavěn. Další úpravy proběhly v 17. století. Po třicetileté válce se zámek stal majetkem Trautmansdorfů. Do dnešní pdooby ho formovaly zásahy v 18. století a hlavně novorenesanční přestavba architekta Josefa Schulze koncem 19. století.

K objasnění počátků Horšovského Týna přispěl archeologický výzkum, který mimo jiné odkryl i zbytky opevnění biskupského dvorce. Jeho součáti bylav první polovině 13. století vzniklá jednolodní kaple s pravoúhlým závěrem, v další fázi rozšířená o západní, asi profánní přístavbu, která byla zachována a použita při stavbě raně gotického hradu, jehož stavba se táhla do pokročilé druhé poloviny století. Protože funkci obvodového opevnění stále ještě plnilo valové ohrazení staršího dvorce, mohla stavba hradu probíhat neobvyklým způsobem. V první fázi vzniklo volně stojicí západní křídlo s jihozápadní čtyřhranou věží. Ve druhé fázi k němu na severní straně byla přistavěna další čtyřhranná věž a analogickou stavbu nastavěli i nad presbytář starší kaple. Teprve ve třetí fázi vznikla hlavní hradba vymezujicí lichoběžný areál hradu a zřejmě i dnes zaniklá věž v severovýchodním nároží. Staré opevnění se tak stalo parkánem nového hradu. Stará kaple tvořila jihovýchodní nároží dispozice. Po dokončení byl hrad pravidelnou, lehce lichoběžnou dispozicí s nárožními čtyřhrannými věžemi. Hlavní palácové křídlo zaujalo západní stranu mezi oběma věžemi a další křídlo podle výsledků výzkumu existovalo na východní straně. Ostatní zástavbu doposud neznáme. Do parkánu se vcházelo nepochybně z náměstí přilehlého města na východní straně. Poté musel příchozí, nejspíše na jižní straně obejít vnitřní hrad, aby mohl do jeho nádvoří vejít průjezdem v přízemí západního křídla. Toto křídlo i se sousedními věžemi si doposud uchovalo své původní raně gotické členění. Jeho přízemí se rozpadá do dvou výškových úrovní. V severní polozahloubené části obsahuje tři místnosti. Suterén severozápadní věže je zaklenut valeně a obě místnosti v paláci křížovými klenbami bez žeber do žebernými pasy vymezených polí na střední sloupy. Severní tvoří čtyři, jižní šest travé. Výše položená jižní část obsahuje zmíněný průjezd opatřený třemi portály za sebou a přízemí jihozápadní věžě, původně ve funkci trezoru přístupné pouze schodištěm v síle zdi z kaple nad ním. Rozdělení na dvě výškové úrovně přetrvává i v patře. Úpravu severozápadní věže neznáme. Vlastní palác obsahoval střední sál zaklenutý dvěma poli křížových kleneb a z nádvorní strany osvětlovaný velkými hrotitými okny. Na severu s ním sousedila křížovou klenbou zaklenutá a krbem vytápěná  komnata a na jihu výše položená dvěma poli křížových kleneb zaklenutá předsíň před kaplí. Tribunová kaple v patře jihozápadní věže náleží k nejnáročnějším prostorám české rané gotiky. Složitý prostor byl do hmoty věže vkomponován tak, že se navenek prakticky neprojevoval. Spodní úroveň člení sedilie a prolamuje hlavní vstupní portál a portál na schodiště v síle zdi na tribunu. Jednolodní prostor kaple byl pomocí dvou sloupů a složitého klenebního obrazce převeden do trojlodního závěru osvětlovaného třemi hrotitými okny. Zrcadlově obrácený obrazec klenby východní části lodi byl použit i v její západní části, kde byl při památkových úpravách obnoven. V kapli byl použit velmi pestrý rejstřík kvalitních architektonických článků, svědčicích o jejím dokončení v 60. letech 13. století. Spojení jednotlivých úrovní a prostor paláce bylo řešeno mimořádně komplikovaným systémem početných schodišť v síle zdi. Z mladších středověkých úprav jsme dnes schopni rozeznat pouze nevýznamné pozdně gotické doplňky západního paláce a pozůstatky arkády podél severní hradby.

Hrad Horšovský Týn náleží mezi kastely středoevropského typu. Užití tohoto typu spolu s pravidelným půdorysem současně vzniklého města biskupem mělo nepochybně prestižní charakter a názorně ilustrovalo možnosti i ambice druhého nejvyššího feudála v zemi. Odpovídá i zjištění, že špičková biskupská hradní architektura zapadala do kontextu královské hradní produkce. I ve svébytném řešení západního paláce nalézáme variantu  základní skladebné jednotky paláce hradů  Přemysla Otakara II., u níž je roubená komora nahrazena předsíní kaple.

Zdroj  :  Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Tomáš Durdík.
Ozbrojené zbory
Četnictvo
Četnictvo bylo v Horšovském Týně již ve druhé polovině 19. století za Rakouska a Rakousko -Uherska.

Dne 10. května 1945 byla četnická stanicev Horšovském Týně převzata okresní četnickým velitelem nadporučíkem Zlatníkem. Velitelem byl jmenován štábní strážmistr Jan Krčma. S ním přišli i další příslušníci, četničtí strážmistři Josef KovaříkEmil JeníčekJosef VandasFrantišek Novotný a Jan ZemekKrčma převzal četnickou stanici od Leo Fleksiga, vrchního četnického strážmistra, který nosil na rukávu pásku s označením MGMR – POLIZEI a razítkem americké armády. Ve stejnou dobu podléhalo německé četnictvo bývalému četníku německé národnosti Ohnrichovi, který byl pověřen referentem Národního výboru, aby převzal bezpečnostní službu. Zásluhou četnictva byla doHoršovského Týna stažena motorová vozidla, která byla již dříve odvezena do Domažlic.

Od 01. června 1945 bylo Četnictvo a Policie sloučena v jednotnou bezpečnostní složku – Sbor národní bezpečnosti.

Petrašovský Alex, Čáni Radek
Zdroj : SOkA Horšovský Týn
Podzemí
Městské podzemí.
Všechny budovy na historickém náměstí Horšovského Týna, jsou důkladně pospojovány podzemními chodbami. Pod domy se nachází dvou až třípatrové sklepy.

K místnímu podzemí se váže příběh z třicetileté války, z roku 1641. Tehdy švedská vojska dobila bavorský Cham a prováděla loupeživé nájezdy přes českou hranici. Patrně v noci ze 6. na 7. února přelezli Švédové městské hradby a vnikli do Horšovského Týna. Opevněný zámek, ale zůstal ušetřen. Avšak zradou jednoho z měšťanů použili nepřátelé tajnou chodbu, která vedla z kostela svatého Petra a Pavla na náměstí do zámku a tím jej obsadili. Za několik dní vstoupil do obsazeného města švédský generál Pful, který pak na měšťanech vymáhal výpalné 10000 tolarů.

Alexej Petrašovský
Zdroj : Zdeněk Procházka – Horšovskotýnsko, Nakladatelství Českého lesa
Zámecké podzemí
Pod zadním nádvořím zdejšího šlechtického sídla se dosud nachází běžně nepřístupné sklepení. Jeho temné a studené prostory byly při budování hradu ve 13. století vytesány přímo přímo do skály. Jsou zde vidět stopy po kamenickém náčiní. Více než sedm set let staré sklepy byly rozšířeny v 17. století a dodnes najdeme pod hradem bludiště asi dvou set metrů chodeb. Ve středověku sloužily tyto prostory pro uchovávání potravin a proto zde zůstaly do dnešních dnů stojany pod dřevěne sudy. Sklepení má odtokovou štolu, která odvádí vodu do zámeckého parku. Ze stropů a kleneb chodeb visí bílé krápníky, nad sklepením bývala kdysi vápnice. Architektonicky zajímavé sklepy horšovskotýnského hradu již dvakrát využili filmaři. V roce 1992 při natáčení německého filmu Král posledních dnů a následně česká pohádka Nesmrtelná teta. Jednou za čas se toto sklepení otevírá veřejnosti při speciálních nočních prohlídkách. Ze zdejšího podzemí vedla i dlouhá podzemní štola do zadní části zámeckého parku, která je však dnes již zasypána.

Alexej Petrašovský
Zdroj : Zdeněk Procházka – Horšovskotýnsko, Nakladatelství Českého lesa
Ostatní
Hrdelní právo
Popraviště se nacházelo na Šibeničním vrchu nacházející se jižně od Horšovského Týna.

=================================================================================

Listina o popravě

Léta 1631 v pondělí 4. Augusti obnovena šibenice skrze mistry zedníky a tesaře, kteří při městě toho času zůstávali. Na kteréžto nejprv Petr Kastolt pro svá zlá přečinění konec vzal.

Za takovou práci zedníkům dáno spropitný………….     4 kopy

tesařům na pivo……………………………………………….     2 kopy 30 gr.

nádeníkům, kteří při tom pomáhali……………………..     38 gr. 4 den.

kováři od udělání řetězu……………………………………     50 kr.

 

Toho času dáno mistru popravnímu, kterýž toho Petra Kastolta

oběsil……………………………………………………………..     12 kop

od zmučení……………………………………………………..     2 kopy 20gr.

za stravu za 4 dny stotřetímu bez koně……………….     6 kop

 

Toho času dal mistr popravní zprávu, co se od kterého zločince usmrcení dává:

když se mučí, kolikrát koliv od jednoho každého zmučení…..   2 kopy 20 gr.

od oběšení…………………………………………………………………..   12 kop

od štvrcení…………………………………………………………………..   18 kop

od kleštěmi trhání…………………………………………………………   18 kop

od na kolo dání a kleštěmi trhání……………………………………   18 kop

item od stětí………………………………………………………………..   12 kop

 

Zdroj  :  SOKA Domažlice