Četnictvo
Domažlický okres byl rozdělen na politický okres Domažlice a politický okres Horšovský Týn. Tyto dva politické okresy byly dále rozděleny do soudních okresů Domažlice, Kdyně, Horšovský Týn, Hostouň a Poběžovice. Každá Četnická stanice měla na starosti mimo své domovské obce na starosti čtyři až pět dalších obcí. Nejbližší Četnická pátrací stanice byla v Klatovech. Jsou zde uvedeny Četnické stanice od roku 1918 až do roku 1945, kdy bylo Četnictvo zrušeno.

 

V krizovém roce 1938 po založení organizace Stráž obrany státu (S.O.S.) v roce 1936 bylo na domažlicku v květnu 127 četníků. V září byl jejich stav navýšen na 171 četníků. Stráž obrany státu byla zrušena v roce 1939.

Za svobodu Československé republiky padl v boji proti Henleinovcům dne 08. 10. 1938 štábní strážmistr Jaroslav Lauda Nové Vsi u Kdyně.

BABYLON
Četnická stanice

Politický okres  :  Domažlice

Soudní okres  :  Domažlice

Četnická stanice je dnes přestavěna na rodinný dům.

Na Babyloně byla spáchána vražda, kdy manželka otrávila svého manžela. Případ vyšetřovala i Okresní Četnická stanice Domažlice, kam byla vražedkyně převezena k výslechu a do vazby.

Bělá nad Radbuzou
Četnická stanice
Četnická stanice se měla nacházet na náměstí. Bližší informace zjišťujeme.
Bystřice - Fuchsova Huť
Četnická stanice
Politický okres  :  Domažlice

Soudní okres  :  Domažlice

 

Bližší informace zjišťujeme.

Čečovice
Četnická stanice
Politický okres  : Horšovský Týn

Soudní okres : Horšovský Týn

Četnická stanice se měla nacházet na obecním úřadě.

Česká Kubice
Četnická stanice
Politický okres  :  Domažlice

Soudní okres  :  Domažlice

Byla zřízena přechodná Četnická stanice na nádraží kolem roku 1921.

Dlažov
Četnická stanice
Politický okres  :  Domažlice

Soudní okres  :  Kdyně

Četnická stanice měla být na zámečku. Původně okres Domažlice. Nyní okres Klatovy.

Domažlice
Četnická stanice
Četnictvo v Domažlicích bylo zřízeno v druhé polovině 19. století, Bylo zde za Rakouska a Rakousko – Uherska.

Za 2. světové války bylo v Domažlicích i německé četnicvo, které sídlilo v nynější budově knihovny Boženy Němcové.

V roce 1938 byl v Domažlicích pohotovostní oddíl četnictva, který se nacházel na náměstí Míru 140.

Politický okres  :  Domažlice

Soudní okres  :  Domažlice

Četnická stanice se od začátku 30. let nacházela v budově Okresního úřadu. Byly zde jak kanceláře, okresní věznice tak i kasárna četníků.

Draženov
Četnická stanice
Politický okres  :  Domažlice

Soudní okres  :  Domažlice

Četnická stanice

Stará četnická stanice byla umístěna v přízemních oddělených místnostech ve škole (dnes je zde Obecní úřad).

Nová četnická stanice se začala stavět v květnu roku 1938. Stavba pro události roku 1938 byla dostavěna až dlouho na podzim tohoto roku. Byl zde postaven i nový přístavek, nový plot a vyhloubena nová studna. Nájem objektu začínal od 01. prosince, ale už 15. listopadu se do nové Četnické stanice nastěhoval vrchní četnický strážmistr Vojtěch Ouško, který měl byt v prvním patře budovy. Náklady na výstavbu Četnické stanice, kterou platila obec činily 74.000,- Kč.

Budova Četnické stanice byla přestavěna na rodinný dům. V přízemí domu byla úřadovna Četnictva a v prvním patře bydlel velitel Četnické stanice. Velitel Četnické stanice štábní strážmistr Ouško vlastnil motocykl, kterým objížděl svůj rajón.

Události
24.listopadu 1938 se sjelo do Draženova 60 četníků, kteří měli udržovat pořádek. Zůstali zde do druhého dne. Tito četníci měli odhánět lidi od právě zřízených závor do Sudet.
Případy
V neděli 02. června 1912 byl na půdě Štěpána P. zavražděn 18-letý čeledín Josef Týl z Klenčí pod Čerchovem.
Folmava
Četnická stanice
Politický okres  :  Domažlice

Soudní okres  :  Domažlice

Hraniční Četnická stanice.

Hlohovčice
Četnická stanice
Četnická stanice zde měla být ve 20. letech 20. století.
Horšovský Týn
Četnická stanice
Četnictvo bylo v Horšovském Týně již ve druhé polovině 19. století za Rakouska a Rakousko -Uherska.

Dne 10. května 1945 byla četnická stanicev Horšovském Týně převzata okresní četnickým velitelem nadporučíkem Zlatníkem. Velitelem byl jmenován štábní strážmistr Jan Krčma. S ním přišli i další příslušníci, četničtí strážmistři Josef KovaříkEmil JeníčekJosef VandasFrantišek Novotný a Jan ZemekKrčma převzal četnickou stanici od Leo Fleksiga, vrchního četnického strážmistra, který nosil na rukávu pásku s označením MGMR – POLIZEI a razítkem americké armády. Ve stejnou dobu podléhalo německé četnictvo bývalému četníku německé národnosti Ohnrichovi, který byl pověřen referentem Národního výboru, aby převzal bezpečnostní službu. Zásluhou četnictva byla doHoršovského Týna stažena motorová vozidla, která byla již dříve odvezena do Domažlic.

Od 01. června 1945 bylo Četnictvo a Policie sloučena v jednotnou bezpečnostní složku – Sbor národní bezpečnosti.

 
Petrašovský Alex, Čáni Radek
Zdroj : SOkA Horšovský Týn
Hostouň
Četnická stanice
Četnická stanice byla na dvou místech.
Události
V Hostouni je pohřben četník Jirka, zastřelený ve službě v roce 1935 u Kolovče.
Kdyně
Četnická stanice
Politický okres  :  Domažlice

Soudní okres  :  Kdyně

Četnická stanice byla přestavěna na obytný dům.

Klenčí pod Čerchovem
Četnická stanice
Politický okres  :  Domažlice

Soudní okres  :  Domažlice

 

Služba

  • Vrchní četnický strážmistr František Ditrich odešel začátkem roku 1927 na dovolenou a dne 01. září 1927 odešel do výslužby.
  • Od 22. dubna 1927 byl na jeho místo stanoven Václav Sedláček, který se sem přestěhoval z Myslíva od Nepomuku.
  • Dne 25. září 1925 byl zbaven služby zdejší velitel četnické stanice štábní strážmistr Václav Sedláček.
  • Dne 13. dubna 1930 se přestěhoval do Klenčí pod Čerchovem nový velitel četnické stanice vrchní četnický strážmistr František Baloun z Čečovic u Staňkova.
Případy
Za První republiky zde byl dopaden vrah Brněnského obchodníka, který byl zavražděn u Železné Rudy.

Krádež slepic

V noci z 08. února na 09. února 1928 došlo u přednosty železniční stanice Josefa Kubernáta v Klenčí pod Čerchovem ke krádeži drůbeže z uzavřeného kurníku. Bylo mu odcizeno 11 slepic (krahujevčích pilymutek) a kohout to vše v hodnotě 500,- Kč. Klenečské četnictvo ihned vyrozumělo o krádeži Okresní četnickou stanici v Domažlicích. Četníkům z Domažlic se během pár hodin podařilo nalézt veškerou odcizenou drůbež a zadržet dva pachatele z Domažlic. Mrtvá drůbež byla vydražena ve veřejné dražbě dne 09. února 1928. Oba pachatele skončili před soudem.

Pokus o vraždu

Dne 08. února 1928 bylo vzrušeno obyvatelstvo obce Nemanic. O 2000 hodině došlo k pokusu vraždy na syna místního domkáře 26.letého Františka K.. Pachatel vražedného útoku střelil do světnice z brokovnice přes otevřené okno, kde nebyla záclona. František K. byl těžce zraněn na hlavě a dopraven do Klatovské nemocnice. Na místo se dostavila Četnická pátrací hlídka z Plzně, která zatkla koláře Michala G. a jeho syna.

Koloveč
Četnická stanice
Politický okres  :  Domažlice

Soudní okres  :  Kdyně

Četnická stanice se nacházela v budově Staré radnice.

Případy
Dne 16. října 1935 byl při výkonu služby zastřelen štábní strážmistr Josef Jirka z četnické stanice Koloveč hledaným zločincem Rudolfem Hellerem, který byl na útěku za vraždu četníka. Rudolf Heller byl v odpoledních hodinách obklíčen četníky a v následujicí přestřelce  zraněn. Z bezvýchodné situace, aby nebyl dopaden a potrestán soudem se zastřelil revorverem. Štábní strážmistr Josef Jirka byl s poctami pohřben v Hostouni.

Zdroj : Muzeum PČR, Redakce.
Kout na Šumavě
Četnická stanice
Politický okres  :  Domažlice

Soudní okres  :  Kdyně

Bývala zde šatlava.

Lučina - Grafenried
Četnická stanice
Politický okres  :  Horšovský Týn

Soudní okres  :  Hostouň

Četnická stanice byla zrušena ke dni 01.12.1948.

Četníci
Binder Adam – náhradní četník – od 07.10.1917  z Eisendorfu – do 19.04.1918 odvelen k Zemskému četnickému velitelství do Prahy.

Weimman Josef – četník na zkoušku – od 01.08.1918. od doplňovacího oddělení z Prahy – 29.12. 1918 uprchl do Rakouska.

Oberdórfer Jan – náhradní četník – od 20.01.1919 ze stanice Červené Poříčí – 28.02.1919 zpět na stanici do Červeného Poříčí.

Piskač Jindřich – četník na zkoušku – od 21.12.1919 ze stanice Srní – 23.07.1919 k doplňovacímu oddělení do Prahy.

Heyduk Karel – četník na zkoušku – od 26.07.1919, od doplňovacího oddělení z Prahy – 31.10.1919 na stanici do Bukovce.

Beneš Ladislav – četník na zkoušku – od 28.09.1919 od doplňovacího oddělení z Prahy – 29.07.1920 na stanici do Třeboně.

Meclov
Četnická stanice
Budova kde byla Četnická stanice stojí směrem na obec Otov, byl zde i Meclovský Obecní úřad.
Mrákov
Četnická stanice
Politický okres  :  Domažlice

Soudní okres  :  Domažlice

Četnická stanice byla zbourána.

Nemaničky - Schmalzgruben
Četnická stanice
Politický okres  :  Domažlice

Soudní okres  :  Domažlice

Prozatím nejsou bližší informace ke stanici.

Osvračín
Četnická stanice
Četnická stanice byla přebudována na obytný dům. Nachází se vedle obchodu. Při přestavbě byla nalezena na půdě zabalená puška.

1. ledna 1937 odešel do pense vrchní četnický strážmistr Václav Čáslavský, který se odstěhoval do Plzně. Na jeho místo nastoupil nový vrchní četnický strážmistr Václav Janda, který doposud působil na četnické stanici v německé obci Semněvicích u Horšovského Týna. Až do srpna bydlel ve vile pana Abrahama. Po odstěhování vrchního četnického strážmistra Václava Čáslavského, ze služebního bytu na četnické stanici, byla budova četnické stanice opravena, střecha nově překryta, do kuchyně byla dána nová kamna, pořízena nová vrata na dvorek a jiné menší opravy. Poté se přestěhoval do opravené budovy vrchní četnický strážmistr Václav Janda. Uvolil se dobrovolně platit obci vyšší nájem a platí nyní ročně (cena neuvedena) Kč. V měsíci září nastoupil nový četnický strážmistr Karel Heidenrich a bydlí u rolníka Jakuba Ledviny.

Toho času slouží na četnické stanici tři četníci. Vrchní četnický strážmistr Václav Janda, četnický strážmistr Jan Maňhala a četnický strážmistr Karel Heidenrich.

Čáni Radek
Zdroj : SOkA Domažlice
Poběžovice
Četnická stanice
Četnická stanice se nacházela v budově soudu na náměstí.

Četníci měli mít i v Poběžovicích svá kasárna?

Pocinovice
Četnická stanice
Politický okres  :  Domažlice

Soudní okres  :  Kdyně

Budova původní Četnické stanice již nestojí, byla zbourána  a na jejím místě dnes stojí obchodní dům.

Pivoň
Četnická stanice
Založena : 01. 01. 1922

Výměra staničního obvodu : 30 km2

Počet obyvatel : 1836

Služební obvod : Herštýnské chalupy s hájovnou Kapellenhaus. Dále byla přidělena osada Paadorf (Hraničná)

z obvodu stanice Rybník.

Rybník
Četnická stanice
Zřízena : 01. 10. 1918

Staniční obvod : 31 km2

Počet obyvatel : 1780

Služební obvod : Z obvodu stanice Grafenried (Lučina) byli stanici Rybník přidělena obec Švarcava s osadou Horní Hutě a      Dolní Hutě, Paadorf (Hraničná) s obcí Neid (Závist) s osadou Franzbrunnhutten (Františtina huť).

Případy
V roce 1918 bylo 11 osob zatčeno a přijato 142 oznámení.
Semněvice
Četnická stanice
Bližší informace zatím nejsou k dispozici.
Srby
Četnická stanice
Četnická stanice je ve své původní podobě.

Nyní je využívaná farností Horšovský Týn.

Staňkov - Městys Staňkov
Četnická stanice
Četnictvo bylo zřízeno ve Staňkově v roce 1872..

 

Četnické stanice byly v těchto domech:

1. V budově staré radnice na náměstí č. p. 1 v prvním patře. byla zde od roku 1872.

2. V domě Václava Vebra č. p. 27.

3. V domě Františka Pavlíka č. p. 72.

4. V domě Julia Trnky č. p. 35.

5. V Obecním doměč. p. 172. Byla zde od 01.11.1923 do roku 1948.

 
Alexej Petrašovský
Zdroj : SOkA Domažlice. Kronika města Staňkov.
Četníci
Seznam četnických velitelů

1.  Jan Čechura

1872 – 1874

2.   Is. Braun                      1874 – 1882

3.   Šeninger                      1882 – 1888

4.   Antonín Hellebrand    1888 – 1892

5.   Matěj Kuliš                   1892 – 1900

6.   Florian Friedl               1900 – 1905

7.   Václav Lhota               1905 – 1908

8.   Jan Voráček                1908 – 1908

9.   Eduard Svatoň            1908 – 1918   Byl zde do vzniku Československa. pro své silné Rakousko – uherské                                                                                                 smýšlení byl odvelen do Českých Budějovic.

10. Amadeus Kožíšek      1918 – 1920    Vrchní četnický strážmistr.

11. Josef Dědina               1920 – 1924

12. František Čáslavský   1924 – 1933

13. Josef Mrám                  1933 –  1934   Vrchní četnický strážmistr. Legionář.

14. Josef Babka                 1935 – 1939    Vrchní četnický strážmistr.

15. J. Štych                         1939 – 1939    Vrchní četnický strážmistr.

16. Václav Vaněk               1939 – 1941

17. Karel Prokeš                 1941 – 1942    Vrchní četnický strážmistr.

18. Hinrich Chromy             1942 – 1943    Vrchní četnický strážmistr.

19. Franz Oborholl              1943 – 1945    Vrchní četnický strážmistr.

20. Rudolf Valenta              1945 – 1947     Vrchní četnický strážmistr.

21. Vojtěch Jedlička            1947 – 1948    Vrchní četnický strážmistr. Legionář a politický vězeň. Poslední četnický                                                                                            velitel ve Staňkově.

Četnická stanice za velitele Josefa Dědiny ve 20. letech 20. století zaměstnávala ještě další čtyři četníky. Četnické strážmistry: Bohumil Sotola, Josef Rufer, Jan Šváb a J. Hlaváč.

Úboč
Četnická stanice
Bližší informace zatím nejsou.
Všeruby
Četnická stanice
Politický okres  :  Domažlice

Soudní okres  :  Kdyně

Prozatím nejsou bližší informace.

Zahořany
Četnická stanice
Politický okres  :  Domažlice

Soudní okres  :  Kdyně

Četnická stanice se nachází po levé straně od obce Spáňov po levé straně. Je přestavěna na soukromý dům.

Železná - Eisendorf
Četnická stanice
Prozatím nejsou bližší informace k četnické stanici.
Četníci
Koukol Jan
Četnický praporčík.

Narozen 06. září 1900 Újezd u Domažlic, Rakousko – Uhersko

Zemřel 13. září 1938 Habersbirku u Falknova (Habartov u Sokolova), Československá republika

Sloužil jako velitel na četnické stanici v Habersbirku u Falknova (Habartov u Sokolova).

Z protokolárního výslechu četnického strážmistra Matěje Příbka z četnické stanice Habersbriku (Habartov), o přepadení této stanice, jeho zranění a usmrcení četníků a jiných osob.

Četnický strážmistr Matěj Příbek vypovídá : Dne 13. září 1938 asi mezi 1000 – 1015 hodin byla naše četnická stanice telefonicky upozorněna telefonistkou Růženou Pardusovou, manželkou strážmistra Jana Parduse z naší stanice, že se před poštovním úřadem v Habersbirku srocují ordneři strany SdP, kteří mají pásky s hákovými kříži na rukávech levé ruky a chtějí obsadit poštovní úřad. Velitel četnické stanice praporčík Jan Koukol hlásil ihned informaci na Okresní četnické velitelství a na státní policejní úřad ve Falknově (Sokolov), odkud mu bylo nařízeno, aby začal jednat s místními funkcionáři SdP, kteří se předtím zaručili za udržení pořádku při průvodu, který chtěli pořádat.

Praporčík Koukol se strážmistrem Pardusem se odebrali před obecní úřad, kde se setkali s představiteli SdP. Já a Antonín Křepela jsme zůstali na četnické stanici  a střežili ji. Krátce po odchodu velitele stanice opět volala telefonistka Pardusová na četnickou stanici . Šel jsem k telefonu a slyšel jen : ,, Halo, zde poštovní úřad „. Hned na to jsem slyšel v telefonu : ,, Heil Hitler „. Na můj dotaz co se děje, odpověděl německy vedoucí ordnerů Bass : ,, Hier wird deutsch gesprochen, die Post ist besetz (Zde se mluví německy, pošta je obsazena) “ a přerušil hovor. Dožadoval jsem se spojení s Falknovem, ale nebyl jsem spojen. Krátce na to se vrátil velitel Koukol se strážmistrem Pardusem na stanici a s nimi šest ordnerů SdP. Tito a hlavně jejich vedoucí vyžadovali vydání zbraní a stanice do jejich rukou, zaručovali příslušníkům stanice a jejich rodinám volný odchod v občanském oděvu. Velitel Koukol jim odmítl vyhovět a dožadoval se zavolat na Okresní četnické velitelství ve Falknově. Ordneři odmítli umožnění hovoru a tvrdili, že ve Falknvě jsou všechny úřady obsazeny,a že Wehrmacht pochoduje od Chebu k Falknovu.

V době vyjednávání se sešla před četnickou stanicí skupina ordnerů čítající asi šedesát osob, jejich velitel Bass vešel do stanice a dožadoval se ukončení vyjednávání a vykazoval ordnery ze stanice. Ordneři začali křičet a do místnosti jich vniklo asi dalších třicet. Praporčík Koukol prohlásil, že bude jednat jen se třemi nebo čtyřmi zástupci a ostatní vykazoval ze stanice. Ordneři se na nás vrhli a pokoušeli se nás odzbrojit. Jistý Mänert (Mähnert) přiskočil k praporčíkovi Koukolovi, vytrhl mu pušku, odskočil od něho a asi ze vzdálenosti jednoho metru ho střelil do prsou. Po této ráně se praporčík Koukol skácel k zemi. Já jsem chtěl Mähnerta, který chtěl uprchnout chytit. V tomto okamžiku nás napadli ordneři, kteří nám chtěli vyrvat zbraně. Mně chtělo několik ordnerů vytrhnout pušku, ale podařilo se mi dostat na stůl, proto se jim nepovedlo mi vytrhnout pušku. Přitom mně tloukli obušky do hlavy a přes ruce. Přitom se mi nepodařilo otevřít pojistku od pušky, protože jsem musel držet pušku vší silou, aby mi nebyla vyrvána a použita proti mé osobě. Přitom mi byl natržen pravý ukazováček, způsobeno vykloubení obou palců, pohmoždění levé paže, způsobeny dvě tržné rány na hlavě a zároveň postřelen na hlavě. Při přetahování o pušku se u stolu ulomily nohy na straně ordnerů, kteří se o něj opírali a spadli, v tu chvíli se mi podařilo uvolnit a uskočit.

V témže okamžiku se z vedlejší místnosti ozvala rána, mezi ordnery nastal zmatek, někteří uprchli, někteří se schovávali pod postele a za dveře. Já jsem běžel na chodbu, kde jsem chtěl chytit Mähnerta, který tam před chvílí ze vyběhl ze stanice. Když jsem vešel na chodbu, zahlédl jsem před vchodem do budovy bodák pušky namířený na dveře vedoucí do četnické stanice. Postřehl jsem, že Mähnert má v úmyslu na mne vystřelit a uskočil jsem na stranu dveří. Mänhert v tento okamžik vystřelil a prostřelil mi levé nadloktí. Než se mu povedlo opět nabít pušku, podařilo se mi na něj vystřelit a pokud vím tak jsem ho zasáhl, padl k zemi a již nevystřelil. Snažil jsem se zavřít domovní dveře. Zavřel jsem však jen jednu polovinu, protože ordneři na mne z venku začali střílet, nemohl jsem druhou polovinu zavřít a vrátil jsem se zpět na stanici. V předsíni proti mně vyrazil řečený Bass, který na mne střílel z pistole a v druhé ruce držel nějaký dlouhý dřevěný předmět. Křikl jsem na něho, aby přestal střílet a když nepřestal a v sebeobraně jsem na něho vystřelil. Po tomto výstřelu klesl na kufr, kde zůstal sedět. Protože ordneří stříleli z venku do oken, vlezl jsem do druhé místnosti, kde byl strážmistři Pardus a Křepela, kteří chránili stanici na této straně. Strážmistr Křepela mně obvázal nadloktí. Ordneři mezi tím uprchli a vyklidili prostor před četnickou stanici. Na to jsme zabarikádovali stanici a když jsme byli i nadále ostřelováni stříleli jsme ze stanice ven. Zda-li a kolik bylo zasaženo nevím. Chtěli jsme se telefonicky domluvit z Falknovem, ale nedovolali jsme se. Pak jsme zpozorovali, že ordneři se pokouší stříkat z motorové stříkačky vodu do staničních místností ze zadní strany budovy, odkud volali abychom se vzdali. Asi po půl hodině se nám podařilo střelbou znemožnit další stříkání vody do budovy. Asi po 1300 hodině vehnali ordneři na prostranství před četnickou stanici provazy svázanou manželku strážmistra Parduse a křičeli na nás z úkrytu z půdy sousedního domu, abychom se vzdali, nebo jinak zastřelí Pardusovou. Chtěli jsme pomoct Pardusové a předpokládali jsme, že mne jako těžce zraněného ušetří, rozhodli jsme že já půjdu vyjednávat a strážmistři Pardus a Křepela mne budou krýt. Vyšel jsem ze stanice neozbrojen a než jsem došel k Pardusové, několikrát jsem slabostí a ztrátou krve upadl a když jsem došel až k ordnerům, namířili na mne střelní zbraně. Bylo tam asi 500 lidí a nyní se na mne hnali z klacky a různými zbraněmi. Abych si ochránil hlavu tak jsem se sehnul, přičemž jsem spatřil Köhlera z Habersbirku, který na mne kýval a proto jsem proběhl kordonem lidí k němu a s jeho pomocí jsem se dostal mimo zástup lidí. Přitom jsem byl bodnut a uhozen do zad. Köhler mne odvedl ještě s jedním mužem do budovy německé školy, kde mně uzamkl a tím zachránil. Co se dál dělo na stanici nevím. Ze školy mně dopravil místní farář do všeobecné veřejné nemocnice ve Falknově.

Padlý četnický praporčík Jan Koukol byl pohřben s poctami na hřbitově ,, U svaté Trojice “ v Písku. Prezident Československé republiky Dr. Edvard Beneš poslal věnec na jeho rakev.

Manželka v tento den byla zamčena doma a hlídána ordnery. Na četnickou stanici se ten den nedostala a vše se dozvěděla jen z doslechu. Zůstali po něm dvě děti, dcera a syn.

Čáni Radek
Zdroj : Kronika obce Újezd, SOkA Domažlice, www.portafontium.eu.
Lauda Jaroslav
Za svobodu Československé republiky padl v boji proti Henlainovcům dne 08. 10. 1938 štábní strážmistr Jaroslav Lauda Nové Vsi u Kdyně.

 

 

Zdroj : Redakce, Četnický kalendář, SOkA Domažlice, Porta fontium. Kroniky obcí.