Augustiánský klášter

Při záchranném výzkumu v reflektáři kláštera byl pod úrovní barokních podlah nalezen průběh městské hradby. Základový vkop hradby narušil větší zahloubený objekt, který můžeme datovat do konce 12. století a na počátek 13. století.

Na jaře roku 2016, byl prováděn archeologický průzkum Rajské zahrady v Augustiánském klášteře archeologem Západočeského muzea v Plzni Bc. Petrem Hereitem. V severozápadním nároží Rajské zahrady byly nalezeny zbytky původní hradby městského opevnění na západní straně. Na jihovýchodní straně Rajské zahrady byly nalezeny zbytky keramiky a střešních tašek od 13. století do 19. století.

Náměstí Míru

Při záchranném výzkumu, sledujicím narušené archeologické objekty v rýhách nových inženýrských sítí, se podařilo nalézt vrstvy a zahloubené objekty z  konce 12. století a počátku 13. století téměř na celé ploše náměstí!

Hřbitov „U Svatých“

Při výstavbě komunikace ke gotickému kostelu Navštívení Panny Marie byla odtěžena střední část zaniklého hřbitova s pohřby 19. století a počátku 20. století. Severně od komunikace byl mezi recentními hrobkami a pomníky proveden záchranný výzkum východní části zaniklého kostela svatého Jakuba Většího. Byla odkryta nejstarší část stavby, která byla později k západu rozšířena o gotickou loď na severu o sakristii nebo kapli. V okolí kostela se pohřbívalo velmi intenzivně. Pouze uvnitř kostela se místy podařilo nalézt středověké pohřby s mladohradištní keramikou. Do husitských válek šlo o farní kostel Domažlic.

Pískovna „V Potocích“

Při těžbě písku byl v 50. – 60. letech 20. století nalezen soubor pravěké a mladohradištní keramiky a zlomek silně zkorodované čepele železného nože. Bližší nálezové okolnosti nejsou známy, ale terenní situace napovídá, že šlo s největší pravděpodobností o sídliště. Nálezy je doloženo jeho pokračování na poli severně od pískovny.

Nález pokladu

Ve sbírce Josefa Matějky, zakoupené v roce 1922 muzeem v Hořicích v Podkrkonoší, jsou 3 denáry, označené jako nález z Domažlic. Jde o denár knížete Oldřicha (1012-1033, 1034-1037) a dva denáry Břetislava I. (1037-1055). Bližší nálezové okolnosti nejsou známy, patrně jde o část rozptýleného pokladu.

Kostel Svatého Jakuba Většího

Při průzkumu kostela svatého Jakuba Většího byl odkryt uvnitř stavby kostrový hrob starší ženy (ve věku kolem 60 let), v němž byl uložen řezenský denár biskupa Hartwiga (1105-1126) nebo Konrada (1126-1132), který náleží k ražbám z let 1120-1130.

Zdroj  :  Archeologie ve Středních Čechách 3, 1999, 259-282. Domažlická sídelní aglomerace v raném středověku. Pavel Břicháček – Milan Metlička.